Staňte se fanouškem Třebíčských slavností piva na Facebooku
Velká pivní mapa
 
Historie pivovarnictví ve městě Třebíči
Třebíč byla v 15. století významnou klášterní osadou a již tehdy bylo právem měšťanů vařit a prodávat pivo. V roce 1454 získala výsostné mílové právo a v roce 1461 listem krále Jiříka se dostalo městu práva dovážet piva pražská a svídnická. V 16. stolení se ujal vlády na třebíčském panství Jan z Perštejna, která nařídil , jak "várky činit, aby piva bylo dostatek a při nichž by lidé slušní zůstati mohli".

Osovští, kteří koupili panství v roce 1557, postavili k existujícím pivovarům na zámku a v Kamenici nové pivovary ve Vladislavi a na Podklášteří. A byl tady první "pivní" konkurenční spor. Měšťané se svých práv dovolávali až u samotného krále Ferdinanda. Sice vyhráli, ale vrátilo se jim to jinak. O pár let později Smil Osovský vydal nařízení, které určovalo výši sladu na jednu várku, kolik piva může být uvařeno a vynutil si na městské radě po dobu dvou let "100 kop ročně, k půjčce 1000 kop a k platu 2 groše za každý sud uvařeného piva"...

Na sklonku 16. století, kdy vznikaly nové pivovary na předměstích, objevovaly se i nové problémy. K jednání o trvalé úpravě došlo až v osmdesátých letech 17. století. V toce 1688 vykonávalo várečné právo 46 měšťanů. Na náměstí bylo v té době celkem 67 domů. Mnozí si dávali vařit pivo v dobře zařízených pivovarech u Václava Kamenického, Kateřiny Dobřichovské, Hanse Frankensteina či Pavla Veselého.

16. října 1697 vydává městský hejtman várečné artikule, jimiž chce odstranit nepořádek ve várečenstvu a které mají 21 hlav. Roku 1755 bylo nařízeno pronajmout všechny obecné příjmy veřejnou dražbou a měšťanům oprávněným vařit pivo byla placena náhrada za ušlý zisk, ročně 25 zlatých a 12 krejcarů. V roce 1761 se vytváří Várečenstvo města Třebíče. To uvedlo do roku 1791 do provozu svůj první pivovar, druhý pak byl dokončen o necelých dvacet let později.

"...že jste nám ten pivovárek shořet nechali...", se zpívá v jedné známé písničce. Jestli informace pramení z třebíčské historie, nevíme, ale pivovar zde při velkém požáru v roce 1873 skutečně shořel. A po obnově obytných domů se zde hned pustili také do stavby nového, který byl slavnostně uveden do provozu roku 1882. Tento, pod názvem I. Parní pivovar a sladovna, registrované družstvo s ručením omezeným", se postupně rozšiřuje a v roce 1913 se zde uvařilo 15 000 hektolitrů piva.

Válečná krize první světové války se projevila i v pivovarnictví, prudce klesla produkce pivovaru a jeho provoz byl na určitou dobu zastaven. V letech 1923 - 1925 probíhá další rekonstrukce a výroba piva postupně narůstá. V roce 1931 činila produkce 8 000 hektolitrů piva a 12 vagónů sladu.

Z období druhé světové války se zachovalo jen velmi málo materiálů, většinou se týkají jen výše odvodů německé správě.

Po osvobození v roce 1945 přechází pivovar do národní správy, od které ji znovu na krátkou dobu přebírá Várečenstvo města Třebíče. V roce 1948 po znárodnění je třebíčský pivovar začleněn v rámci Jihlavského kraje do Horáckých pivovarů. V té době se zde vyrábí lahvové pivo 7, 10 a 12 stupňů.

Od ledna 1961 přechází pivovar jako závod 10 do nově utvořeného podniku Jihomoravské pivovary společně s pivovarem v Dalešicích. V roce 1967 se závod v Třebíči ruší, pivovar se stává součástí závodu Jihlava. Postupně se výroba omezuje a nestačí poptávce, o stárnoucí zařízení se nikdo příliš nestará...

V roce 1972 je po 90-ti letech uzavřen poslední pivovar v Třebíči. Příčina - havarijní stav, jehož náprava se jeví jako nerentabilní. A tak je 26. září 1972 vařena poslední várka...